Jak to všechno začalo a jak to pokračuje…

Nikdy jsem si nemyslela, že bych mohla dělat hudbu, ale nikdy neříkej nikdy. Vždycky byl můj velký sen stát se tanečnicí. V 11 letech jsem začala studovat taneční konzervatoř, ale přibližně po dvou letech se sny změnily. Začala jsem skládat vlastní písně. Pro mě objevování neznámého. Vím, že tanec zůstane navždy v mém srdci, ale studium taneční konzervatoře mi nedávalo moc svobody. Proto jsem přestoupila na gymnázium a tam pocítila více volnosti, otevřely se nové dveře. První píseň jsem složila ve svých 13 letech. Ležela jsem doma s virózou a přemýšlela, co dělat. Klavír mlčel a já si říkala, že bych si zkusila zahrát pár tónů, jen tak si zazpívat. A tak z improvizování, i když jsem ještě nevěděla, jak se skládá, zazněla poprvé píseň True Face. Tu si později vybral můj otec do filmu “Tajemství a smyl života”. Později jsem se mimo hudby začala více věnovat herectví a ztvárnila jsem například roli Elsy ve hře “Zabít Draka” od režisérky Marianny Arzumanové. Hudba a tvůrčnost se staly mojí vášní a miluji to do dnes. Mimo mé osobní tvorby se také věnuji hudební produkci obecně. Momentálně studuji obor Songwriting & Music Productin na univerzitě v Londýně. Složila jsem celkový soundtrack pro celovečerní film “Tajemství a smysl života” (v kinech 2023) a produkovala hudbu pro různé reklamní spoty, znělky.

Rodina mě vždycky podporovala v umění ve všech směrech. Děda byl koncertní mistr, hrál a hraje skvěle na housle a za mnohé mu vděčím. Sama se nyní věnuji klavíru a kytaře. Když mi bylo pět let, zahrála jsem si malou holčičku ve filmu mého otce s názvem Doblba! Později i ve snímku Tajemství a smysl života, kde mi je čtrnáct. Pochopila jsem, že když chce člověk něco dělat, musí se tomu poddat celou svou osobností, tělem i duší.

Něco o mých písní…

Píši o tom, co je ve mně, co jsem prožila, je to moje zpověď. Chci sdělovat lidem svou pravdu, abych nelhala jim a hlavně sobě. Je už na každém, jak moje písně prožije, otevřou-li mu brány vášní, emocí. Chtěla bych lidem dělat mou hudbou radost, ale i dopřát chvíli na zamyšlení a třeba i smutek. Všechny emoce je důležité procítit. 

Poslouchám všechny hudební styly, když je skladba dobrá tak je prostě dobrá bez ohledu na žánr. A tak i skládám. Pokaždé zdánlivě na jiné vlně, přesto stejně. Nedržím se jednoho stylu. Mám ráda interprety, kteří se nebojí vyjít z nároků „mainstreamu“ a obohatí svět něčím novým.

Co je pro mne tajemství života…

Chtěla bych najít smysl sama v sobě, najít podstatu bytí. Život beru jako velkou hru. Bytí je pro nás zkouška a uvědomění si toho, co děláme dobře i méně dobře. Myslím, že všechno je dané. Nic není náhoda.To,co se má stát, se stane, a my to prožijeme. Otázka je jak. Tím vytváříme svou budoucnost.

Možná je nad námi někdo, kdo zná všechny další kroky. V každém z nás je duše, oněch 21 gramů, které znázorňují čistotu a lásku. Takovou krásnou duši má každý člověk na Zemi. Role, které hrajeme, nás jen odvádějí od poznání pravé podstaty, schováváme se za ně. Mluvím ze zkušeností, které mně Vesmír už nabídl. Tuhle možnost máme všichni.

Proč jsem veganka…

Od narození jsem byla vychovávaná jako vegetarián a později jsem se ve svým 17ti letech rozhodla pokročit a stát se vegankou (všichni v mé rodině byli vegetariáni, momentálně převážně vegani). Ovlivnili mě rodiče, ale s přibývajícím věkem jsem si vytvářela vlastní názory, vyhledávala si informace o světě zvířat, jejich životě a utrpení. Nikdy mě nelákalo začíst jíst maso. Nevidím důvod, proč ho jíst, když můžu žít naprosto zdravě bez zabíjení a týrání mně blízkých bytostí. Zvířata jsou prakticky stejná jako my, ať už z biologické, či emocionální stránky. Vegankou nejsem jen kvůli soucitu ke zvířatům, ale také z environmentálních důvodů. Masový a mléčný průmysl je první příčinou klimatické krize a ničí naše životního prostředí.